Ke 40. výročí úmrtí mého otce Jaroslava Vonky (15.7.1986), emeritního faráře Církve
československé husitské
Dovolte mi vzpomínku na Husův sbor, silnou vzpomínku na rok 1946.
Jako pětiletou holčičku vodíval mě můj otec Jaroslav Vonka do nedělní školy. Jdeme k
velikému domu. Vidím ohromný kalich na vysoké věži. To je náš Husův sbor, říká otec.
Jdeme postranní brankou do budovy a jsme ve Farského sálku. Je plný dětí. Usedají na
sklápěcích sedátkách.
Přichází bratr Ebert s housličkami pod paží. Zpíváme a hrají nám housličky a tak
harmonium. Bratr Kalenský nám ukazuje flanelograf s ovečkami a pastýřem, Ježíšem.
Usměvavá sestra nám dává razítka za docházku v podobě oveček. Před odchodem
dostáváme Zlatý text. Ten můj zní: Pýcha předchází pád. Málo jsem tomu rozuměla. Dnes
mě chrání před pyšným rozhodováním.
Ano, bylo to před osmdesáti lety, ten krásný výchovný vliv na mou mladou duši. A zůstal i po
letech, přestože jsem vzdálená Praze i Husovu sboru už přes padesát let. Vítr života mě
zavál až do Austrálie, kde jsem setrvala. A Bohu díky, s Ježíšem vždy v srdci.
Se srdečným pozdravem Vaše sestra,
Vlasta Šustková, rozená Vonková