Architektura

Stavba

Realizace stavby se ujala firma Belada a spol. podle návrhu vin105významného českého architekta Pavla Janáka. Stavba proběhla od června 1932 do října 1933, kdy byl sbor slavnostně otevřen. Železobetonová stavba je tvořena v západní části nižším traktem s bohoslužebným sálem (kostelem), přístupným po schodištích a terase, k němuž přiléhá na východní straně pětipatrový obytný dvojdům s kancelářemi farního úřadu a nájemními byty. Na jižním okraji terasy se napojuje více než 30m vysoká věž (zvonice) bez obvodového pláště s vloženým točitým schodištěm, zakončená měděným kalichem o výšce téměř 4m a váze 7q.

„Do krajnosti promyšlená sestava tří základních prvků – obřadní síně, obytného domu a zvonice nás na každém kroku může překvapit proměnlivými konfiguracemi hmot, hrou vržených stínů na bílých plochách a nečekanými průhledy.Vědecko-funkcionalistický ráz stavby nicméně podtrhuje tovární shedové osvětlení obřadní síně, tovární luxferové pásy na její podnoži i konstruktivistický skelet zvonice…“. (Rostislav Švácha: Od moderny k funkcionalismu, 1994).

Kostel pro 400 osob je orientován do šířky se sklonem ke kněžišti, nad nímž je prostorný kúr s varhanami od krnovské firmy bří. Riegrové z roku 1934. Jedná se o varhany amerického systému „Unit“. Ve své době to byly první chrámové varhany tohoto druhu v naší republice. Uměleckou výzdobu kostela tvoří v čele kněžiště plastika Krista, po stranách pak plastiky starozákonních proroků a osobností české reformace od sochaře a malíře Jana Znoje. V předsálí se nacházejí tři reliéfy a jedna soška od Františka Bílka. Pod kostelem je od r. 1938 umístěno jedno z největších kolumbárií v Evropě. Tvůrcem je architekt ing. Jiří Jakub. Jeho otec, akademický malíř František Jakub, zde vytvořil fresku: „Převoz očištěných duší přes moře zapomnění“. V tomto díle se mimo jiné odráží doba mnichovské zrady a blížící se války – svár dobra a zla. Na schodišti v apsidě kolumbária můžeme obdivovat pozdní práci akademického sochaře prof. Jaroslava Horejce, skupinovou plastiku znázorňující Poslední soud.

Architektonická památka v 21. století

zvony01V roce 1999 náboženská obec Vinohrady zahájila rozsáhlou rekonstrukci celého objektu, která probíhá každoročně po jednotlivých etapách od opravy exteriérů k obnově interiérů kostela a kolumbária. Cílem rekonstrukce bylo obnovení původního vzhledu se snahou o co nejvěrnější zachování, popřípadě obnovení všech původních prvků a detailů. Autorem projektu je Architektonický ateliér M.C.A. Dílo se může dařit i díky finančním dotacím z Ministerstva kultury z programu Regenerace, díky darům Městské části Praha 10 a v prvních třech letech i díky dotacím hlavního města Prahy z fondu církevních objektů. A také díky všem, kteří na Husův sbor pamatují svojí konkrétní pomocí a modlitbou. ZDE se můžete podívat na video architekta Zdeňka Lukeše, který mluví o architektuře vinohradského Husova sboru.